Oldřich Kocian

*13. 12. 1888
†16. 3. 1942

Oldřich Kocian se narodil ve staré soukenické rodině v Humpolci. Po studiích na obchodní akademii v Chrudimi a Vysoké škole obchodní v Praze se vrátil do rodného města, získával zkušenosti v otcově, později ve vlastní zasilatelské firmě a zároveň se velmi aktivně věnoval veřejnému životu – od studentských dob byl zapojený v sokolském hnutí, kde přes jednotlivé posty prošel až do funkce starosty Sokola Humpolec. V roce 1941 přijal funkci starosty Havlíčkovy sokolské župy. Také byl členem významných městských institucí, autorem mnoha článků v novinách, časopisech a v sokolských věstnících, sbíral paměti starých soukeníků a publikoval je spolu s odbornými články v brožurách. Spolupracoval i s českým rozhlasem. Jako dlouholetý aktivní člen a od roku 1936 předseda Klubu českých turistů Humpolec propagoval krásy rodného Zálesí. Sestavoval a vydával turistické příručky i mapy kraje, velmi populární byla brožura Turistický průvodce po Humpolci a okolí (1936).

Oldřich Kocian si vytkl za cíl zintenzívnit záchranné práce na blízkém hradu Orlík, do té doby nedostačující. Využil svých kontaktů z podnikatelského prostředí v soukenictví, které tvořilo páteř humpoleckého průmyslu, a získal nemalé finanční prostředky pro restaurátorské práce na troskách hradu, který považoval za symbol Humpolecka. Od roku 1939 řídil pod hlavičkou Klubu českých turistů práce na hradě a aktivně se do nich zapojoval. Důkladně se zajímal o historii objektu a archeologické nálezy, z nichž uspořádal tematickou výstavu. Pro tak rozsáhlou záchrannou akci získal významné spolupracovníky – činorodě se zapojil ředitel hospodářské školy Otakar Březina, dále místopředseda odboru Ing. Stanislav Poláček a předseda značkovacího odboru Miloš Poláček.

Dne 8. října 1941 byl zatčen gestapem na hradě Orlík, kde řídil vykopávky, byl převezen do Malé pevnosti v Terezíně a odtud byl transportován do Osvětimi, kde 16. 3. 1942 zemřel. Za hrdinství v boji byl Oldřichu Kocianovi udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam a v roce 1995 byly jeho zásluhy oceněny Pamětní medailí dr. A. Hrdličky in memoriam. V roce 2016 byl Oldřich Kocian slavnostně uveden do Síně slávy české turistiky.

Oktavián Strádal

*25. 12. 1915
†4. 9. 1979

Oktavián Strádal byl předsedou odboru a značkařem I. třídy. Když byla po roce 1948 nařízena sjednocená tělovýchova, zanikly postupně turistické odbory, v nichž nebyli organizováni odhodlaní jedinci. Pan Oktavián Strádal byl v čele těch nadšených turistů, kteří se v šedesátých letech pod hlavičkou T.J. Jiskra Humpolec zasloužili o znovuobnovení odboru turistiky v Humpolci a pořádání turistických akcí. Též se zasloužil o obnovu značených cest na Humpolecku a Havlíčkobrodsku a dokázal udržet téměř 150 km turistických tras.

Na jeho počest byl pochod humpoleckých turistů nazvaný „Zálesím za opečeným špekáčkem“ přejmenován „Cestami Oktaviána Strádala“.

Z dostupných pramenů bylo zjištěno, že KČT měl od svého založení v roce 1894 celkem
15 předsedů: Richard Waleský, Jindřich Skorkovský,Vojtěch Vaniš, Josef Kalina,
Jan Šimek, Oldřich Kocián, Stanislav Poláček, Oktavián Strádal, Jan Baštýř, František Kudrna, Jan Hodač, Josef Jelínek, Milan Šíma, Jaroslava Ludvíková, Rostislav Jež.